Freeride Taschachhaus

Zde je reportík od Máry, díky:

Tak jsme na parkáči, rychle balíme věci a vyrážíme na příjemnou procházku údolím směr Taschachhaus. Kocháme se, je to pohodička. Na konci údolí začínáme stoupat směr chata a to už není procházka, ale trest. Kurva já musel ale zlobit. Metry neubíhaj a já funím jak lokomotiva. Chvílema přemejšlím  o rituální sebevraždě cepínem, ale nakonec jsme tam.  Teď už jen něco uvařit, dát si slivku na oslavu a spát.                                                                                                                           
      Druhej den vstáváme do nádhernýho  slunečnýho dne, dáme vydatnou snídani a razíme ven. Libor nám vybral jeden blízkej kopec,  na kterej se drápem, dnes už jen s malým báglem, což je po včerejšku příjemný.  Jízda dolů je porno, prašanu mrak. Nedaleko chaty kempujem, dáváme oběd a po něm  nám Libor dává školeníčko o navazování na ledovci, vyprošťování z trhlin a tak. Kolem třetí hodiny začíná zle přituhovat a my to balíme směr chata. Večer  pokračuje Liborovo školení. Ten blázen s sebou táhne i projektor, nechápu nic. Dvě pivka, pár slivovic a spát.  
       Další den zase krásně jasno. Dnes jdeme dál než včera do nějakýho sedla odkud to máme sjet zpět. Vzhledem k našim schopnostem na skialpech se až do sedla nedostáváme a balíme to asi 40 výškovejch pod sedlem. Jízda o5 skvělá, lepší sněhový podmínky jsme asi chytit nemohly. Než dorážíme k chatě tak už je zas kosa jak sviňa. Vzhledem k tomu, že je to náš poslední večer na chatě, tak to trošku víc rozjíždíme v pivech, kterejch je na chatě dost. Dáváme i trochu bylinek. Kolem dvanáctý jdem chrápat.  
       Ráno už jen sbalit, uklidit a hurá dolů. Jak já se těším na teplou vodu a pořádný jídlo. Asi po třech hodinách jsme u auta a razíme domů. Co říct závěrem? Hlavně asi to, že děkujem  Liborovi za zorganizování, prošlapávání a zapůjčení výbavy. Dál to, že už na tu chatu v životě nepolezu, jedině že bych zhubnul, nebo se zbláznil. Příště už jen polopenze a teplíčko. Kurva já jsem zhejčkanej.

 Jinak buďte dobří a čus.