Grossglockner II

Je konec září, jasná předpověď na dva až tři dny,slunce,modrá obloha a moje chuť vylézt někam hodně vysoko,koukat se kolem a srovnat si věci v hlavě.Mám štěstí.Libor má čas, já odhlodlání všeho zanechat a téměř okamžitě vyjet. Grossglockner-3798m.Skvělá hora, pestrá cesta s ledovcem i trochou lezení po skále, ve sněhu, nekonečné výhledy v ranním, poledním,odpoledním i večerním slunci.Přivětivá, horskými vůdci plná chata Studlhutte,na polohu 2700m neuvěritelně pestrá a dobrá kuchyně a příjemná atmosfera mezi lidmi,kteří chtějí to samé-nějakou z cest se dostat nahoru. Vrchol dobýváme v poklidu normálkou, já s radostí a snad i lehkostí,s pocitem bezpečí jištěna na laně.

Druhý den vycházka po ledovci kolem masivu Grossglockneru.Okoukla jsem další z možných přístupových cest-Studlgrat ,kdybych náhodou v budoucnu chtěla na tenhle vrchol vylezt spiše jako horolezec než jako rozervaný bohém.

Celé se to povedlo.Libor jako horský vůdce byl profesionální, absolutně bez zaváhání a s důvěrou mi pomohl slézt horu,kterou jsem si vybrala.Akceptoval přátelsky mojí motivaci k výstupu a já vím,že až zase budu potřebovat vyjít na nějaký pořádný kopec a zhluboka se nadechnout bude to on, koho požádám o doprovod.

Díky, Libore.

 

Já také děkuji Martino za reportík